Každý jsme měli jako malí jistě plno snů. Někdo chtěl být kosmonautem, jiný kormidelníkem někdo třeba spidermanem. Samozřejmě i já jsem měl plno snů jako malý. Nejprve jsem chtěl být policistou, ale zjistil jsem, že mi nejde moc běhání a nestíhal bych honit zloděje. To mě odradilo. Později jsem zatoužil po tom být spisovatelem. Napsal jsem pár básniček a krátkých pohádek. Také jsem si je sám ilustroval, rodičům to vždy přišlo neskutečně roztomilé a vkládali tak do mě spoustu nadějí.

Čím budu, až vyrostu?

Bohužel po páté třídě, kdy se nám výuka češtiny mnohem více ztížila, jsem na psaní zanevřel. Zatoužil jsem být zpěvákem. Vlastně ne hned zatoužil. Bylo to na kamarádově oslavě, kde jsme měli všichni zpívat karaoke. Samozřejmě většina lidí zpívala neskutečně falešně a bylo to celé jen k smíchu a popukání. Pak přišla řada na mě. Všichni čekali, že budu znít podobně hrozně jako ostatní. Jenže v tu ránu se stalo něco nevídaného. Nejenže můj zpěv nezněl žalostně, ale ani nezněl, jakože způsobí trvalé poškození sluchu. Naopak vyvolával v ostatních příjemné pocity až jim otevíral ústa. Nechápavě jsem na ostatní koukal, proč jako na mě sakra tak blbě zírají. Řekli mi tehdy, Marku, měl by ses dát na zpěv, myslíme, že máš v sobě vážně kus talentu.

Pěvecká kariéra nevyšla

Potutelně jsem se tehdy usmíval, ale nějak mi ten nápad utkvěl v hlavě. Začal jsem tedy chodit na hodiny zpěvu. Poté jsem šel i na konkurz, jako že bych mohl zpívat s jednou hudební kapelou. Rodičům se to tehdy teda moc nepozdávalo, jelikož jsem jim připadal ještě příliš mlád. Chtěli prve abych si našel nějakou ženštinu a užil si mládí, a ne se uvázal hned u pěvecké kariéry. I když mi to samozřejmě i zároveň přáli. Naneštěstí mě nevybrali. Teď po letech se na to dívám, že naštěstí. Prý se jim nezdál můj tón hlasu, prý že ho mám moc zženštilý. No, trošku těžce jsem to nesl. Ale po pár letech jsem slyšel, že dotyčná kapela ani rok nevydržela. Měl jsem trošku pocit zadostiučinění.

 Talent se skrýval jinde

Zbytek mládí jsem přemýšlel, co tedy budu se svým životem dělat. Na studium jste mě nikdy moc neužili. V tu dobu jsem začal navštěvovat jeden ochotnický spolek, který hrál i divadlo. Nejprve jako divák a posléze jsem se k nim přidal a začal rovněž hrát. Brzy ve mně rozpoznali talent a nabídli mi, zda s nimi nechci účinkovat i v jejich inscenacích. Proč ne, řekl jsem si tehdy. Po pár měsících mi řekli, že jsem fakt talentovaný a jestli nechci zkusit hereckou školu. Tak jsem zkusil. A ono to vyšlo. A dnes už se třetím rokem živím jako herec.

V divadle jsem jako doma

Ovšem občas i v divadle potřebujeme nějakou tu běžnou údržbu. Zrovna jsme se bavili o tom, že bychom vyčistili okna, ale nikomu se nechtělo. Tak jsme si říkali, že si na to objednáme nějakou firmu. Nikdo ale o žádné osvědčené nic nevěděl. Až na mě. Doporučil jsem společnost A SERVIS LIPKA, s.r.o., s níž měli dobré zkušenosti moji rodiče. Můžeme říct jen to, že s jejich odvedenou prací jsme byli vážně spokojeni. Okna tato firma umyla naprosto skvěle, a ještě teď i několik týdnů po vyčištění se lesknou jako právě umytá. Tuto společnost Okna Ostrava, mytí, proto velmi doporučujeme.